Doslova šílené počasí poznamenalo jinak krásně připravený druhý závod mládežníků. Pan Janka z Olomouckého klubu viděl celou akci tentokráte z pohledu diváka a zhodnotil jí takto:
„Druhému kolu cyklotrialových her mládeže bohužel počasí ani trochu nepřálo. Déšť provázel už přípravu sekcí pod hrází Pilské nádrže, přeháňka přišla i ráno před závodem. Naději všech krátce udržovalo sice zamračené, ale bezesrážkové dopoledne s větrem, který ranní mokro zčásti vysušil. Tato naděje však zhasla hodinu po startu, kdy drobné mrholení přešlo v silný vytrvalý déšť. Ten sice bohužel ze závodiště spláchl poslední zbytky diváků, ale naštěstí ne vůli jezdců pokračovat v rozjetém závodě. Přesně v rámci hesla „nejsme z cukru, nevyměknem!“, které organizátoři vyhlásili v pátek.
Sekcí bylo v prostorách kempu „Na Piláku“ připraveno pět. Využívaly drobných terénních nerovností v areálu a k tomu velkého množství dovezeného materiálu. Prvnímu úseku dominovaly betonové skruže, druhý byl kládový, další dva organizátoři postavili z cívek, palet a nově vyrobených dřevěných překážek. V poslední sekci na jezdce čekalo kamení, ať už místní nebo dovezené. To vše porůznu proložené tu pražci, onde pneumatikou… Hodně parády dělaly barevné nátěry překážek, nenatřené palety najednou vedle nich vypadaly jako chudí příbuzní. Při pohledu na pečlivě připravené kontrolní úseky bylo člověku o to víc líto, že si je díky počasí naplno neužijí ani jezdci, ani diváci, kterých dorazila bohužel jen hrstka – přesto, že za hezkých víkendů místo závodu s restaurací a křižovatkou cyklotras připomíná rušné náměstí. Sekce byly postaveny tak, že i za sucha přestavovaly velkou výzvu pro jezdce prakticky ve všech kategoriích.
Mokro a déšť obtížnost znásobily a rozhodně se nenásobilo číslem jedna nebo menším. Podmáčené trávníky změkly a odrazit se do skoku nebylo vůbec jednoduché, zmoklé klády a pražce se zachovaly přesně tak, jak byste od mokrých klád a pražců očekávali – jen místy to zachraňovalo králičí pletivo, jehož výrobci nás trialisty musí mít rádi (i když stále je u nás asi více králíků než trialistů). V posledním závěrečném kole část jezdců už rezignovala a nechala si některé sekce napsat za pět, mnozí ale – a před nimi hluboce smekám – bojovali až do konce závodu. A třeba Hříbkovi si kartu do třetího kola brali vyloženě s radostí a komentářem, že „teprve teď to začíná být ten pravý trial“.
S mokrem a zimou (osm stupňů nad nulou) nebojovali jen jezdci, ale hlavně doprovody a „technický personál“, tedy rozhodčí, pořadatelé doplňkového programu, holky v bufetu a i já na časomíře. Bodovací karty často připomínaly zápisky právě se vynořivšího potápěče a rozpoznat, kde je křížek od zamrzlé propisky nebo nedejbože která z děr na potrhaném mokrém cáru (kdysi)papíru je cvaknutý bod, byl úkol hodný Sherlocka Holmese. Snažil jsem se postupovat podle nejlepšího vědomí a svědomí a snad jsem nikomu v bodech příliš neukřivdil. V totéž musíme doufat u rozhodčích. Pořadatel využil k obsazení čtyř kontrolních úseků nabídky komise trialu týmem proškolených rozhodčích Českého svazu cyklistiky a přestože stát čtyři hodiny v dešti na sekci není vůbec jednoduché, nelze neříct, že v některých bodech je na práci rozhodčích hodně co zlepšovat.
Závod jezdci dokončili po čtyřech hodinách, o půl šesté byly vyhlášeny výsledky. V nejmladší promese vyhrál Šimon Hanzal (2 TB), následovaný Honzou Humlíčkem (5 TB) a Tadeášem Mahrem (11 TB). V dívčí kategorii girls, která dnes byla napáskována shodně s poussiny, zvítězila Bětka Pečínková (13 TB), druhá Eliška Hříbková (47 TB) a třetí Iva Antlová (65 TB). V nejpočetněji obsazené kategorii poussin, kde startovalo devět jezdců, zvítězil Štěpán Šiller (41 TB), za ním Vojta Hříbek (44 TB) a Tom Valenta (57 TB). V kategorii benjamin hladce vyhrál Peťa Mokrý (14 TB), který třetí zmoklé kolo zajel za nulu trestných bodů – někdy skutečně platí nomen omen. Druhé místo Kryštof Hanzal (36 TB), třetí Tomáš Vepřek (42 TB). Minimáky vyhrál Marek Pochtiol (23 TB), Adam Kosík s 48 TB skončil druhý a na stupních vítězů je doplnil Kryštof Málek (71 TB). Nejstarší cadeti absolvovali závod po vzoru čtyř mušketýrů – svorně a nerozlučně. Třetí kolo ale vyhodnotili v daném počasí jako nejetelné a kromě první sekce si ostatní nechali společně napsat za pět – a stejně svorně odevzdali společně i karty, to jen na vysvětlenou k jejich výslednému času. Nejlépe zajel (dokud ještě šlo jet) Martin Štěpánek a s 54 TB vyhrál, druhý Filip Klouček (63 TB) a těsně za ním Lukáš Janka (65 TB). Celkem soutěžilo 34 jezdců.
Fotografie doplním hned poté, co mi vyschne a začne opět fungovat zmoklý fotoaparát a budu schopen z něj vydolovat data. Závěrem tohoto reportu bych chtěl poznamenat, že za to, že na mnohých z vás v dnešním závodě nezůstala nit suchá, tentokrát rozhodně nemohu.“
Kompletní výsledky najdete ZDE ….
Informaci pod čarou – bude probíhat v příštím týdnu školení rozhodčích formou stavby sekcí a praktickým bodováním i se zaměřením na mládežníky, kde docházelo k problémům, které bere pracovní skupina na vědomí.
