Kromě YOUTH GAMES 2014, které jsme zmínili v minulém článku se o uplynulém víkendu konali i dva Evropské poháry UCI zařazené do kategorie C1 (se ziskem bodů do UCI rankingu). Závod se jel v Rakouském městě Vocklabruck a stál za ním Walter Mayrhuber z ASM-events. Řada jezdců jej jistě zná jako nekompromisního rozhodčího světových pohárů a mezinárodních soutěží.
Jednalo se o dva oddělené pohárové závody, na skutečně výborně postavených 12-ti sekcích, kdy 8 sekcí bylo kvalifikačních a 4 finálové. Úroveň závodu odpovídala těm světovým a to jak stavbou, organizací, tak i obtížností některých sekcí. Bylo vidět, že Rakušani jsou prostě o krok napřed, hlavně co se financování týká a zájmu všudypřítomných médií.
Pohled na dění v Rakousku od našeho zástupce Vlasty Kabeláče Čiháčka:
„Na závod jsem dorazil díky posunu harmonogramu ze strany organizátora s půlhodinovým zpožděním a než jsem se stihl připravit, nabral jsem prakticky hodinu. Největší šok, který jsem měl, nebyl ani tak z náročnosti některých sekcí, ale z toho, že se kvalifikace jede na 4 kola po 6-ti sekcích. Po 5-ti hodinách v autě nic příjemného a tomu odpovídalo i moje první kolo za 20 bodů s ošklivým pádem do kontejneru, kdy jsem si lehce poladil i jedno z operovaných kolen. Naštěstí otok nebyl tak strašný a druhé kolo už jsem dal za 1 zbytečný bod a podobně pokračoval i v kolech následujících. Samotnou kvalifikaci bych obtížností zařadil někam na úroveň lehčí kvaldy světového poháru – tedy v případě cca 4 sekcí z šesti. Zbytek byl celkem lehký.
Finále byla ale jiná káva. Jelo se na oddělených sekcích s obtížností na úrovni těžšího semifinále. Bohužel část sekcí byla pro horská kola prakticky nesjízdná, speciálně pak sekce číslo 3. Nevěřil jsem moc v nějaký výsledek, ale po vypití pár Fakeerů, hodině spánku v autě a nějakém tom ošetření u zdravotníků jsem se v prvním finálovém kole začal chytat. Nebýt dvou utržených kalounů na konci sekcí, mohlo být zlato. Druhé kolo už vyšlo trochu líp nakonec druhé místo. Horší to měli jezdci za mnou, kteří jeli plný počet a museli jet na vítěznou sekci. Vybrány byli nejtěžší sekce z kvalifikace. Už prakticky za tmy s umělým osvětlením (finále horských kol startovalo ve 20:00) jeli 2 sekce absolutně schodně. Dokonce druhou sekci za stejný čas. Až třetí sekce rozhodla.
Druhý den došlo ke zlehčení finálových sekcí, ale i ke ztížení sekcí kvalifikačních. Naštěstí organizátor zvolil 3 kola na 6 sekcí. Zasáhlo ovšem počasí a vedra přes 30 stupňů, která zapříčinila pád a nedojetí řady jezdců a jezdkyň. Já jsem jel celkem v pohodě na 2-3 místě bez větších rizik a poslední dvě sekce jsem vypustil kvůli ušetření sil, což byla taktická chyba. Cca hodinu před plánovaným finále totiž přišla neuvěřitelná bouřka, která doslova zfoukla a spláchla prostor závodiště. Oranizátoři měli ještě snahu vše zachránit a čekalo se několik hodin až déšť ustane, ale až za tmy se rozhodlo, že na finále nedojde a je nutné vzít za vděk výsledky kvalifikace. Popravdě po tomto maratonu by se těžko hledal mezi těmi 130 jezdci někdo, kdo by jim oponoval.
Pro mě jako jezdce to byl skvělý závod. Druhý od návratu a po dlouhé době i první bedny z mezinárodních závodů. Jsem rád, že jsem šel do věcí, které bych ještě před 14-ti dny odmítl, ale i tak je přede mnou ještě dlouhá cesta. Snad jsem letos prolomil trochu i českou smůlu na medailová umístění a s klukama z reprezentace urveme nějaký pěkný výsledek.“
European cup Trial UCI – Austria 2014 from Vlastislav Kabeláč Čiháček on Vimeo.
